sobota 16. prosince 2017

Sušenky pro ničitele


Dobrý den všem!

Jak jsem slíbila, vkládám recept na psí sušenky, které jsem pekla pro našeho Jackouška.

Budete potřebovat:
  • 1/2 hrnku ovesných vloček
  • 1 konzervu drceného tuňáka v oleji
  • 1/2 hrnku celozrnné mouky
  • 1 hrnek žitné chlebové mouky
  • 1 velké vejce
Ovesné vločky rozdrťte na jemno. V míse k nim přimíchejte tuňáka i s olejem, pak vsypte obě mouky a nakonec rozklepněte vajíčko. Vypracujte pevné těsto, které vyválejte asi na 0,5 cm.
Vykrojené tvary pečte na plechu vyloženém pečícím papírem na 180°C asi 14 minut. Sušenky by měly mít zlatavou barvu a měly by být pevné na omak.






Jak jsem psala už v dřívějším příspěvku, kromě sušenek jsem pro Jacka měla ještě hračku, aby měl na chvíli nějaké nové rozptýlení a "nepůjčoval" si věci, které mu nepatří. Nejdřív dostal sušenku, abych konečně zjistila, jestli je vůbec bude jíst. Asi pět vteřin si s ní hrál, pak ji nesměle nakousl a najednou ji měl v sobě a chtěl další. Dostal ještě dvě, ale to už mu muselo stačit. Pak přišel na řadu uzel. Účel dokonale splnil. Jack měl zábavu na celý večer. Ani nám ho nechtěl půjčit, abychom si s ním pohráli. Prostě jen kousal a kousal...

Mně se Jackovy narozeniny rozhodně líbily... A jemu snad taky. :-)
Vaše Dý




čtvrtek 14. prosince 2017

Druhý adventní víkend

Dobrý den všem!

Za pár dní už zapálíme třetí svíčku na adventním věnci. Všechno mi utíká strašně rychle, že ani nevnímám, že jsou Vánoce už skoro za týden. Jestlipak jste si do vázy natrhali barborku, nebo jste na to zapomněli jako já? :-) Dodatečně jsem si pár větviček nastříhala.


O víkendu jsme vyrazili na výlet za Vánocemi. Na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla výstava nazvaná Vánoce letem světem s vánočním jarmarkem.




Průvodce nám ukázal pokoje, ve kterých byly české, americké, norské, italské a ruské Vánoce a nakonec pokoj s nejrůznějšími figurkami sobů a sněhuláků. Informací jsme dostali spíš pomálu, ale nazdobeno měli krásně. Jen ty lovecké trofeje a výjevy, ty já moc nemusím. Všechno jsme viděli jen v rychlosti, měli jsme na prohlídku jen patnáct minut. Manžel není na nějaké prohlížení, ale bylo to rychlé i na něj.









A hele, sobík! :-)


Venku na jarmarku jsme si dali horký džus, ovocný špíz máčený v čokoládě a já jsem si konečně ochutnala modlitbičky. Měla jsem na ně chuť od té doby, co je dělali holky v Herbáři. No, nechutnaly mi, ale stejně bych si je jednou chtěla zkusit. :-)



Mějte krásný advent!
Vaše Dý

čtvrtek 7. prosince 2017

Vánoční světýlka a první adventní víkend

Dobrý den všem!

Všechny blogy už zaplnili vánoční dekorace a adventní svícení. Se zpožděním vám něco málo od nás ukážu i já, ale letos nebudu vůbec originální. Všechny dekorace a světýlka jsou u nás stejné jako minulý rok. Sice mě moc lákalo pár věcí změnit a navodit trošku přírodnější ráz Vánoc - smrkové větvičky a sušené ovoce vykouzlí prostě úžasnou atmosféru - nicméně v teple našeho domečku s krbovkami by neměla tahle krása dlouhého trvání. Takže... tady jsou naše domácí stálice.







Hostinský pokoj je pojatý moderněji, než je zbytek domu, takže tam se mi hodila jen tahle jednoduchá hvězdička. Sice ho nikdo neobývá, ale co kdyby náhodou... :-) Sobíka jsem dostala k narozeninám od synovce. Sám ho vybíral. :-)


Na domečku světýlka svítí taky pořád stejně, i věnec na dveřích zůstal. V jednu změnu jsem ale letos opravdu doufala, a to že konečně vydláždíme chodníček od branky ke vchodovým dveřím. Bohužel zdraví nám nakloněno nebylo a práce musí počkat na příští rok.



Tohle je už lípa v sobotu u nás na návsi aneb rozsvícení vánočního stromu. To proběhlo také stejně jako minulý rok. Nejdříve krásné vánoční koledy v podání kapely Technics, pak dětičky z místní školy a pak už rozsvícení naší vánoční lípy. :-) Když jsem ukazovala fotky známým, všichni se jí smáli... :-)




Nicméně... dobré věci není třeba měnit, že? :-)

Na závěr vám musím ukázat, jaké úžasné překvapení mi nachystal manžel, než jsme vyrazili na náves. Latté se srdíčkem. Vidíte ho? Srdíčko ze skořice na pěně? :-)


Mějte krásné adventní dny.
Vaše Dý

úterý 5. prosince 2017

Na shledanou za rok, podzime!


Dobrý den všem!

Než vám ukážu, jak vánočně svítíme u nás doma, chtěla bych se rozloučit s podzimem. Letos mi opravdu přirostl k srdci a budu ho postrádat - alespoň pár dnů, než se nechám strhnout atmosférou vánočních světýlek. Strašně moc se mi líbily šípky ve vázičce na stole, podzimní srdíčko na vstupních dveřích (které jsem ani nevyfotila!), barvičky v zahradě, silný hučící vítr i pouštění draků.

Smajlíka na fotce nahoře vytvořila naše neteř Eliška. Tahle dětská spontánnost a kreativita mě tak fascinují. Mě by to ani nenapadlo.








Tak na shledanou za rok, podzime! Loučí se mi s tebou těžce, protože... byl jsi krásný.
Vaše Dý

sobota 2. prosince 2017

Ničitel Jack

Dobrý den všem!

Abyste tomu rozuměli, ničitel je pejsek manželových rodičů, jack russel teriér Jack. Zmiňovala jsem ho tady na blogu jen jednou v tomto příspěvku. Ani nevím proč jenom jednou. Je to brouček, všichni ho milujeme. Ničitel mu říkám proto, že prostě všechno zničí. A do všeho se dostane a taky u všeho je. Když tchyně plní myčku, funguje Jack jako program předmytí. U oběda zase supluje funkci robotického vysavače. Když tchyně třídí prádlo, krade jí ho a má z něj novou hračku. O pantoflích, rukávech nebo mých vlasech spletených do copu ani nemluvím... Obvykle věci prostě ničí a ničí... dokud je nezničí. Je to holt velmi temperamentní a mladý pejsek. :-) Byly mu teprve dva roky. Ať vyvede cokoliv, nedokážu se na něj zlobit.

Jack byl poslední narozený ze čtyř štěňátek. Chudáček se jako jediný ani nedokázal dostat z ohrádky, když jsem ho byla zamluvit. Vypadalo to nadějně - že by nemusel tak zlobit, jako jeho sourozenci. Byl božííí.


Jak rostl, byl prostě skvělej. Měl zoubky jako jehličky, to byla bolest.







Pak nastalo období nefocení, protože to nemělo cenu. Prostě nebyl ani vteřinu v klidu a můj starý foťák to nepobíral.


Teď je o něco klidnější a posedí už déle. A když má člověk postřeh, fotka je na světě. :-)


Minulý týden, jak jsem psala v úvodu, mu byly dva roky. Pořídila jsem mu dle mého mínění pevnou hračku a vlastnoručně upekla sušenky. :-) Asi vám to bude připadat směšné, ale jak já byla nervózní, jestli mu budou chutnat! :-D Oddychla jsem si, když se do sušenky bez váhání pustil. :-) A hračka ho zaměstnala na celý zbytek večera. Jsem si jistá, že už ji překousal a má z jedné dvě. 


Recept na sušenky vám slibuji v jednom z dalších článků.
Zatím se mějte báječně.
Vaše Dý