25. února 2018

On, Mattoni

Dobrý den všem!

Jistě jste v televizi postřehli seriál Já, Mattoni. Když jsem v knihovně narazila na knížku, napadlo mě, že si jenom dočtu díly, které jsem neviděla. Posadila jsem se do křesla a začala číst. Po dvou hodinách, když mi paní knihovnice nabídla kávu, jsem si knížku chtě-nechtě musela vypůjčit. Když už jsem obrátila tolik stránek, nedokázala jsem ji jen tak odložit nedočtenou.





Protože je to kniha psaná podle seriálu, který jste dost možná viděli, nebudu se rozepisovat o ději a napíšu jen svoje osobní dojmy. Pány Aloise a Davida Švehlíky mám jako herce moc ráda a přiznám se, že nebýt jejich hereckého obsazení, nějaký Mattoni, jehož vodu v televizních reklamách označují za nejlepší a mně zrovna moc nechutná, by mě nezajímal. Po zhlédnutí seriálu a po přečtení knížky jsem ale nechápala, jak je možné, že jsem o tak významném člověku nevěděla už dřív. Na Karlovarsku zřejmě známý je - tedy musí být, říkala jsem si - ale já jsem o něm nevěděla nic.


Události popisované v knize jsou samozřejmě zdramatizované pro televizi a je nutné brát je s rezervou. A o to víc mě zajímalo, jak to bylo doopravdy. :-) Chtěla jsem se dozvědět něco i o tom skutečném Heinrichu Mattonim, takže jsem sáhla po knize Dravec Mattoni od autorů Bohuslava Machka a Marie Dolejší, která byla předlohou pro seriál.



Víc je v ní napsáno o dědečkovi a tatínkovi Mattoniho, lépe objasňuje, kde se v něm vzala ta dravost po penězích a dobrém postavení, a vztahy s manželkou a vůbec se ženami nepopisuje tak strašně vypjaté. Oproti seriálu tahle knížka mluví uctivěji, galantněji a podle mě lépe jazykem té doby. To vám bude možná patrné i z ukázek, které si tu můžete přečíst. Bylo to pro mě o mnoho milejší čtení.



V rámci dalšího pátrání po informacích o panu Mattonim jsem se ještě dozvěděla, že se jako já narodil 11. srpna, a také jsem narazila na starší článek s fotografiemi, kde se můžete podívat, jak tragicky dopadlo Mattoniho království. A ještě taková perlička na závěr. Heinrichův potomek, Rudi Mattoni, pracuje v Argentině na projektu, který se zabývá ochranou motýlů. :-)

Mějte se fajn.
Vaše Dý

19. února 2018

Další zasněžené ráno

...opět nedělní. Moc jsem si přála, aby nás zasáhlo to velké sněžení, které předpovídali na sobotu. Bohužel napadl zase jenom poprašek, který se sluníčkem zmizel. Ale krásně to pod nohama křupalo. :-)


 







Děkuji za návštěvu a přeji krásný nový týden.
Vaše Dý

14. února 2018

Masopust v kouřimském skanzenu

Dobrý den všem!

Minule jsem zmiňovala, že bych se na masopust letos ráda jela podívat do skanzenu v Kouřimi. Naštěstí se nevyvrbilo nic jiného a my mohli vyrazit. Počasí bylo takové všelijaké, chvíli sluníčko, chvíli zataženo. Úplně jsem nevěděla, jak nastavit foťák, aby na fotkách bylo něco vidět. A bylo jasné, že trošku vymrzneme. Ale stálo to za to. Byla to krása.








 


Ještě jednou - byla to krása. Tradiční masopust se vším všudy (myslím ty pestrobarevné kostýmy, medvěda a porážení kobylky) jsem naživo ještě neviděla. Herci z Národopisného souboru KOHOUTEK hráli, zpívali a tančili a tak se veselili, že jste se rádi nechali strhnout. Opravdu krásná masopustní atmosféra, kterou si užívali všichni. Jak mě mrzelo, že jim na závěr zatleskalo tak málo diváků! Vůbec jsem nepochopila, proč...









 


Na závěr našeho výletu jsme si dali ještě jedno kolečko po skanzenu na rozloučenou a pořídili si něco ze zabijačkových dobrot. Jediné, co jsem vynechala, byly masopustní koblihy. Fronta byla tak dlouhá, že se mi čekat nechtělo. Doma jsme ale kromě šátečků měli i nekynuté koblížky, takže by se dalo říct, že nakonec to byl masopust se vším všudy. :-)








Příští rok už si snad troufnu jet až do Hlinska. Naše masopustní výlety jsou totiž procvičováním mého řidičského ne-umu a byť mám manžela po boku, na tak dalekou cestu si ještě netroufám. Jak jste na tom s masopustem vy? Poradíte nějaké další, třeba i méně známé místo, kde ho takhle pěkně dodržují?

Mějte se fajn.
Vaše Dý

10. února 2018

Dobroty ze soboty 17: Masopustní šátečky

Dobrý den všem!

Když je to období masopustů, chtělo by to něco sladkého. :-) U Marťuly na blogu jsem viděla šátečky z tvarohového těsta a nemohla jsem odolat. Pekla jsem hned ze dvou dávek. První, pro manžela, s tvarohem, druhou s bezinkovými povidly.


Potřebujeme:

  • 250 g polohrubé mouky
  • 250 g změklého másla
  • 250 g tvarohu
  • rozšlehané vajíčko
  • nějakou dobrou náplň
  • rozpuštěné máslo
  • moučkový cukr na posypání

Mouku, máslo a tvaroh prohněteme v těsto, které necháme odpočinout v ledničce. První dávku jsem nechala pár hodin, tu druhou přes noc a přišlo mi to nejlepší. Po odležení těsto vyválíme, rozkrájíme na čtverečky, dáme náplň a zabalíme. Potřeme rozšlehaným vajíčkem. Troubu předehřejeme na 200°C a při této teplotě šátečky pečeme asi 5 minut. Pak teplotu snížíme na 160°C a necháme, dokud šátečky nebudou hotové. Já jsem je vytáhla asi po půl hodině, když měly krásně zlatavou barvu. Ještě teplé je potřeme rozpuštěným máslem a případně pocukrujeme.




U nás se masopustní obchůzky nedrží, takže zase vyrazíme na výlet. Tentokrát bychom se chtěli podívat na masopust do Kouřimi. Pokud taky někam vyrážíte, hezky si to užijte. :-)

Pěkný víkend všem.
Vaše Dý